Skalky se v poslední době stávají opět velice populárními. Dokáží totiž vykouzlit krásný kvetoucí mikrosvět na malém kousku pozemku. Sortiment skalniček je u nás čím dál širší a dostupnější, takže si už vybere své favority z květinové říše opravdu každý.Mnoho lidí má ohledně skalek spoustu zkreslených představ a předsudků a tím i obav z jejího založení.
Mýtus č. 1 :
Skalka vyžaduje příliš mnoho času na údržbu
OMYL!!! Vše záleží na tom, jak skalku založíme a jaké na ni zvolíme rostliny. Pokud se pozemek pod skalkou důkladně odplevelí a zvolí se vhodný podklad, odpadnou nám problémy s úpornými plevely a nebudeme muset každé jaro dlabat pýr a svlačec zpod kamenů. Také volba rostlin je velice důležitá. Při jejich výběru musíme brát v úvahu celou řadu faktorů- na kterou světovou stranu máme skalku situovanou, zda je ve stínu či na plném slunci, jakou máme v dané lokalitě půdu. Podle toho pak vybíráme rostliny. Při jejich výsadbě musíme dbát na to, abychom více expanzivní druhy nesázeli vedle těch pomaleji rostoucích, aby nám je takzvaně „nezahlušily“. Klasickým příkladem je oblíbená skalnička našich babiček rožec plstnatý. Po několika letech je schopný ze skalky vytlačit veškerou ostatní vegetaci a výsledkem je hromada suti zarostlá šedostříbrnými a po většinu roku nevzhlednými lístky. Zbavit se ho pak není vůbec jednoduché.
Mýtus č. 2 :
Skalka nepotřebuje nikdy zalévat
OMYL!!! Je pravdou, že většina skalniček patří spíše k suchomilným rostlinám a jsou náchylné k přemokření kořínků. Ke svému optimálnímu růstu však vláhu potřebují a to zejména v období vegetace. Na jaře se o to postará většinou sama příroda. V horkých letních měsících je však dobré skalku občas pokropit či spíše porosit, aby choulostivější druhy neuhynuly. Vhodnou dobou k tomu je zejména ráno, nebo pozdě večer, kdy kameny skalky nejsou již tolik rozpálené, aby nedošlo k zapaření kořenů rostlinek.
Rozhodně ale skalka ke svému přežití nepotřebuje tolik vody, co klasický záhon trvalek či letniček, a pokud odjíždíme na dovolenou, nemusíme se strachovat, co se s ní za dobu naší nepřítomnosti a bez zálivky stane.
Mýtus č. 3:
Skalku je potřeba dobře zamulčovat, aby na ní nerostl plevel
OMYL!!! Spousta „odborných firem“ vám na skalku položí mulčovací folii a rostliny obsype silnou vrstvou mulčovací kůry nebo štěpky. Tím vám nejen drasticky zvýší rozpočet, ale také vám zaručí, že některé skalničky uhynou prakticky ihned a ty, které přežijí, budou jen živořit. Mulč totiž způsobí právě přemokření kořínků a zabrání skalničkám, se rozrůstat do šířky. Látky obsažené v mulčovácí kůře pak způsobí překyselení půdy a většina skalniček upřednostňuje spíše vápenitý, tedy zásaditý podklad. Proti náletovým plevelům je vhodné se v prvních letech po založení skalky bránit vrstvou kamenné drtě. Rostliny se však velice brzy rozrostou a vytvoří souvislý koberec, který nedá semínkům náletových plevelů šanci.
Pokud skalku s rozmyslem opravdu poctivě založíme (detailům správného zakládání skalky se budeme věnovat v dalším příspěvku), tak se nám skalka již další jaro rok po svém založení odmění barevným kobercem krásně kvetoucích rostlinek to bez zbytečné námahy a velkých nákladů.